B2B MAGAZÍN OBORU POHŘEBNICTVÍ

Spolupracujeme

O voze za vozem

Zajímavou kapitolu v historii městské hromadné dopravy v Praze napsala pohřební tramvaj.

I když byla určena jen pro vojenské potřeby, neznamenalo to, že by se myšlenkou pohřebních tramvají nezabýval městský dopravní podnik již dříve. Když bylo v Praze ještě před I. světovou válkou rozhodnuto o vybudování nových městských hřbitovů v Ďáblicích a Hostivaři, začaly v roce 1912 Elektrické podniky královského hlavního města Prahy studovat možnost přepravy pohřbů elektrickými tramvajemi. Podnětem se stal návrh městského radního O. Slavíka z roku 1911, aby se Pohřební ústav královského hlavního města Prahy začal společně s Elektrickými podniky královského hlavního města Prahy zabývat přepravou pohřbů po tramvajových kolejích.

Elektrické podniky se inspirovaly především v italském Miláně, kde byl z důvodu nedostatku místa na dosavadním Monumentálním hřbitově (Cimitero Monumentale) vybudován nový velký hřbitov v obci Musocco severozápadně od Milána, na kterém se začalo pohřbívat v roce 1895. Protože nový hřbitov – Cimitero Maggiore – byl od původního vzdálen asi 7 kilometrů, ukázalo se jako nezbytné zajistit k němu i potřebné dopravní spojení. V té době pochopitelně byly jediným kapacitním dopravním prostředkem tramvaje. Kromě přepravy smutečních hostů milánská městská správa zavedla i tramvajovou přepravu zesnulých. Běžné pohřební povozy původně dovážely rakve do tzv. pohřební stanice na Bramantově třídě u Monumentálního hřbitova, odkud byly přepravovány pohřebními tramvajovými vlaky na hřbitov musoccký. Jedním vlakem bylo možné odvézt dva pohřby současně. Motorový vůz byl rozdělen na dvě oddělení, v každém oddělení bylo místo pro 8 příbuzných každého zesnulého. Vlečné vozy byly upraveny pro převoz dvou rakví, nad kterými byl prostor pro uložení květin a věnců. V tomto voze bylo i kupé pro duchovního. Pohřební vlak obvykle následovaly až dva běžné tramvajové vlaky s dalšími pohřebními hosty. Tramvajové koleje vedly až dovnitř hřbitova. Později byla zřízena také nová pohřební stanice u bývalé celnice Římské brány (Porta Romana). Její součástí kromě čekáren pro hosty bylo i poměrně složité tramvajové kolejiště s malou vozovnou a dílnou pro opravy vozů. Z nové pohřební stanice dopravovaly zesnulé i zvlášť konstruované motorové vozy se třemi oddíly – v jednom byla rakev, ve druhém cestoval duchovní a třetí oddíl, který zaujímal polovinu vozu, byl určen pro pozůstalé. Existovaly i vozy převážející jen pozůstalé. V roce 1913 bylo v Miláně osm motorových a pět vlečných pohřebních vozů. Do kdy se pohřební tramvaje v Miláně udržely, nemáme bohužel informace. Podobně zavedlo pohřební tramvajovou dopravu i francouzské město Vincennes u Paříže.

Elektrické podniky nechtěly v Praze z finančních důvodů budovat nákladné pohřební stanice po vzoru Milána. V pražských podmínkách měly mít pohřební stanice jen odstavné koleje přímo v ulicích bez dalších doplňujících staveb. Pro první etapu bylo vybráno osm lokalit v různých částech města. Než byl celý projekt připraven, vypukla první světová válka. Místo toho pražskými ulicemi jezdilo od září 1914 osmnáct tramvají sanitních, rozvážející raněné vojáky z nádraží do nemocnic.

Přesto se Praha pohřební tramvaje dočkala, i když ne pro civilní pohřby. Nedostatek koní přiměl pražské vojenské velitelství, aby se v srpnu 1917 obrátilo na Elektrické podniky se žádostí o pomoc při převozu zemřelých vojáků z vojenských nemocnic na hřbitovy. Po nezbytných přípravách se v pondělí 22. října 1917 se ve tři hodiny odpoledne Prahou rozjela poprvé pohřební tramvaj. Byl to motorový vůz číslo 152, který ještě nedávno přepravoval běžné cestující, nyní upravený pro převoz čtyř rakví. „Zkušební jízda provedena byla tím způsobem, že ve zmíněném pohřebním voze byly od c. a k. posádkové nemocnice čís. 11 na Karlově náměstí dopraveny dvě rakve s mrtvolami vojenských osob, jednak na hřbitovy Olšanské, jednak na hřbitovy Vinohradské,“ psala Správní rada Elektrických podniků v informaci pro vojenské velitelství.

Spodek vozu a elektrická výzbroj se nezměnily, vnitřek vozu byl předělán tak, že byly odstraněny lavice a okna. Vozová skříň byla rozdělena podélně na dvě oddělení, do kterých se ukládaly celkem čtyři rakve. Rakve se připevňovaly řemeny na výsuvné desky. Přístup do tohoto prostoru byl možný po odklopení spodní části bočnice vozu. Vůz obdržel černý nátěr se stříbrnými ozdobnými linkami (původně měl být tmavě modrý). Místo čísla linky byl ve střešní svítilně kříž.

Nakládání a skládání rakví zajišťoval vojenský personál. Uvažovalo se o adaptaci ještě jednoho vlečného vozu pro pohřební účely, ale ze záměru sešlo. Pohřební tramvaj jezdila k pražským hřbitovům až do 17. června 1919. Za tu dobu přepravila 1042 mrtvých vojáků.

Na konci války se navrhovalo, aby mohl být vůz číslo 152 využíván i k civilním pohřbům, protože v odpoledních hodinách je volný. Pohřební ústav ale neprojevil zájem. Znovu se o věci jednalo ještě v roce 1921, protože pohřební tramvaj ještě stále existovala. Protože se ale vyskytly některé administrativní překážky, k jejímu dalšímu využití pro pohřební účely už nedošlo, a tak byla v roce 1922 rekonstruována zpět na normální motorový vůz pro dopravu cestujících. V roce 1933 byl vůz vyřazen také z osobní dopravy a na krátký čas zařazen v ústředních dílnách v Rustonce jako posunovací (na čelo vozu byl připevněn pražec s hákem). V roce 1936 byl tento vůz definitivně zrušen.

(Pro případné zájemce sdělujeme, že model pohřebního vozu ve sbírkách muzea neexistuje. Soukromě si ho postavil jeden fanoušek kolejových vozidel, shodou okolností pracovník muzea.)

Autor: Pavel Fojtík, archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy
Foto: Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy




Pražský motorový vůz č. 152, který v letech 1917–1919 sloužil k přepravě zemřelých vojáků z vojenských nemocnic na pražské hřbitovy. (Foto Archiv DP)
Návrh vlečného tramvajového vozu pro přepravu rakví. Záměr se neuskutečnil. (Archiv DP)

QUARTAL MEDIA informuje

ÚKLID+ČIŠTĚNÍKromě čtvrtletníku FUNERAL QUARTAL, jehož vydávání bylo dočasně pozastaveno, vydává Vydavatelství MAC, spol. s r.o., redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA i magazín ÚKLID+ČIŠTĚNÍ, věnovaný problematice profesionálního úklidu a internetový magazín HOBBYSTRANKY.CZ, který na
svých stránkách přináší nejrůznější praktické informace, rady a zajímavosti z oblasti zájmových činností.

Zaregistrujte se a prohlížejte

Zaregistrujte se a využívejte nový, atraktivnější způsob prohlížení elektronické verze magazínu FUNERAL QUARTAL na našem webu.

Zajímavosti - Novinky

ROVNOVÁHA - nový zpravodaj z oblasti hospicové péče

APHPP vydává od dubna 2010 zpravodaj ROVNOVÁHA, který každé 2 měsíce přináší aktuální informace z hospiců v ČR a témata týkající se rozvoje hospicové paliativní péče. Zpravodaj vychází elektronicky, je ke stažení na www.asociacehospicu.cz

Pohřeb a jeho organizace

Vyšla nová verze brožurky Pohřeb a jeho organizace. Jedná se o rozšířené a aktualizované vydání úspěšné příručky pro pozůstalé, kterou vydalo MMR v květnu 2010.

 

FUNERALQ.CZ je internetový portál magazínu FUNERAL QUARTAL, který vychází jako čtvrtletník ve Vydavatelství MAC, spol. s r.o.,
redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA.

Adresa redakce: Na Spojce 968/7, 101 00 Praha 10 - Vršovice.

Tel. +420 226 218 862, fax: +420 226 218 865, e-mail: redakce@funeralq.cz, www.funeralq.cz