B2B MAGAZÍN OBORU POHŘEBNICTVÍ

Spolupracujeme

Nápisy na hrobech a verše o smrti

Kolem 12. století se znovu zrodila starověká záliba v epitafech


   Od 5. století se vytrácejí z hrobů nápisy i podobizny, hroby jsou bezejmenné. Přechod od sarkofágů k rakvím a truhlám, dokonce k pohřbům chudých „bez bedny“ prohloubil tuto anonymitu hrobů včetně lhostejnosti k jejich umístění. Návrat k tomuto po tisíciletí trvajícímu kultu mrtvých se začíná projevovat až kolem 12. století. Historici tuto skutečnost přisuzují znovuzrození starověké záliby v epitafech. Přechází se tak od bezejmenné mlčenlivosti někdy až k podrobné a rozvláčné životopisné mluvě, od nenápadného oznámení totožnosti až k vyjádření podrobné a rozvláčné životopisné mluvě, od nenápadného oznámení totožnosti až k vyjádření podrobné rodinné příslušnosti. To se týká rovněž úmrtních oznámení (nazývaných také parte). Vznikají dlouhá životopisná vyprávění o hrdinství a mravnosti zesnulého, jež mají uchovat jeho trvalou památku, nebo existují hroby jen s epitafem, stavějí se náhrobky od malých až po velké patrové – a na nich zpodobení ležícího či modlícího se smrtelníka.
   Kromě těchto náhrobků se na svatém poli (hřbitovní ploše) začínají v 17.-18. století označovat hroby dřevěnými nebo kamennými kříži a také budovat stély, neboli kamenné náhrobky v podobě hranolu, sloupku nebo desky s nápisem či reliéfem. Tento zvyk se postupně rozšířil do značných rozměrů, zachoval se až do současných dnů, ale už lze také pozorovat určitou skromnost, střídmost, pokoru, ve zcela malých náhrobních kamenech s nápisy, ukládání uren s popelem zesnulého do zvláštních schránek na hřbitovech či přímo v areálu krematorií.
   Historie pohřbívání a uctívání mrtvých je vskutku velmi bohatá. Nemůže v ní tedy chybět ani literární tvorba, zejména poezie, z níž je zde pár ukázek.

 

  • Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy (Častý nápis nad vchodem do hřbitovů)
  • Hoc monumetnum posuit – Tento náhrobek pořídil (Běžně se užívá u římských náhrobních nápisů)
  • Kdo sem přijdeš a jsi smrtelný člověk, stůj, zahleď se, plač. Jsem, co ty budeš – trocha jen prachu. Prosím, modli se za mne
  • V potu tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat.
  • Člověče pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš (Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris)
  • Kdo žije v srdcích těch, které opustil, není zapomenut.
  • Stín ukazuje hodiny, kolikátá je, poznáš podle stínu, co jsi, poznáš, až přijde stín tvé smrti. (Český překlad častého latinského nápisu na slunečních hodinách.)
  • Není smrti, je věčně živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý.
  • Poutníče, jenž na jejich popeli stojíš, přestaň žasnouti. Pohleď, poutníče, na hrob vznešený.
  • Dobří lidé, kteří tudy jdete, neleňte, k Bohu se pomodlete za duši z těla, jež zde leží.
  • Ó, světlo nejvyšší, jež pneš se v dáli nad pojmy lidské, přej mi svého jsoucna, jež zjevilos mi, zas díl aspoň malý slova dej tak mocná a tak vroucná, bych jednu jiskru jedinou tvé slávy moh´zůstaviti lidem do budoucna. (Dante Alighieri)
  • Zde nešťastný granátník odpočívá, jenž za horkého dne měl smrt z malého piva. Vojáci dlící v létě u sklenic: pijte buď velké, nebo vůbec nic! (Epitaf nešťastného anglického granátníka)
  • Zde odpočívá Puškin, Bujně ved si, když slavil s láskami a s múzou námluvy. Dobrotu nedělal – a v hloubi duše přeci byl dobrý člověk pánbůh ví. (A.S.Puškin (1799-1837)
  • Zde dvě sestry spolu spíme, Klenkovy jsme zrozeny, že nás anděl vzbudí, víme, neb jsme v Kristu zrozeny. Kterýkoli tudy půjdeš, rozvaž svoje pohodlí, tě žádáme, když to přečteš, tak se za nás pomodli! (Nejstarší česky psaný epitaf na Olšanských hřbitovech v Praze, 1806)
  • Člověk jsem, než člověk pohyne, ve své lůno zas země přivine. Zajme, promění a v postavě jiné matka má, země, zas mě vydá. (K.H.Mácha (1810-1836), Máj)
  • Toť konejšivá smrt, pro kterou dá se žíti, cíl všeho života, jediná naděje, která jak elixír v nás novou sílu nítí, že jdeme do noci, byť srdce slabé je (CH.P. Baudelaire (1821-1867))
  • Morální člověk působí už pouhou existencí: jeho vliv zdánlivě omezený šíří se jako vlnobití neznatelně, ale nezadržitelně dál a dál (S. Zweig (1881-1992))
  • Co je na člověku nejsilnějšího a nejjemnějšího, to má v duši křídla (K. Čapek (1887-1945))
  • Každý opravdový příběh končí smrtí. (E. Hemingway (1898-1961))
  • Život je jen náhoda. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Život plyne jak voda. A smrt je jako moře. (J. Werich (1905-1980))
  • Brány věznice si nese každý člověk sám (J-P. Sartre (1905-1980))
  • Dotkni se, chceš-li, nahmátneš, jak trvá všeliká hrůza i všeliké štěstí (J. Orten (1919-1941))
  • Pryč odtud jít s tou karavanou mraků, kde tichej dům a pušky rezavý. Orat a sít od rána do soumraku a nechat zapomenout srdce bolavý. (K. Kryl (1944-1994))

QUARTAL MEDIA informuje

ÚKLID+ČIŠTĚNÍKromě čtvrtletníku FUNERAL QUARTAL, jehož vydávání bylo dočasně pozastaveno, vydává Vydavatelství MAC, spol. s r.o., redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA i magazín ÚKLID+ČIŠTĚNÍ, věnovaný problematice profesionálního úklidu a internetový magazín HOBBYSTRANKY.CZ, který na
svých stránkách přináší nejrůznější praktické informace, rady a zajímavosti z oblasti zájmových činností.

Zaregistrujte se a prohlížejte

Zaregistrujte se a využívejte nový, atraktivnější způsob prohlížení elektronické verze magazínu FUNERAL QUARTAL na našem webu.

Zajímavosti - Novinky

ROVNOVÁHA - nový zpravodaj z oblasti hospicové péče

APHPP vydává od dubna 2010 zpravodaj ROVNOVÁHA, který každé 2 měsíce přináší aktuální informace z hospiců v ČR a témata týkající se rozvoje hospicové paliativní péče. Zpravodaj vychází elektronicky, je ke stažení na www.asociacehospicu.cz

Pohřeb a jeho organizace

Vyšla nová verze brožurky Pohřeb a jeho organizace. Jedná se o rozšířené a aktualizované vydání úspěšné příručky pro pozůstalé, kterou vydalo MMR v květnu 2010.

 

FUNERALQ.CZ je internetový portál magazínu FUNERAL QUARTAL, který vychází jako čtvrtletník ve Vydavatelství MAC, spol. s r.o.,
redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA.

Adresa redakce: Na Spojce 968/7, 101 00 Praha 10 - Vršovice.

Tel. +420 226 218 862, fax: +420 226 218 865, e-mail: redakce@funeralq.cz, www.funeralq.cz