B2B MAGAZÍN OBORU POHŘEBNICTVÍ

Spolupracujeme

Limbus aneb cesta duše do předpeklí

Představa, že také Kristus sestoupil do pekla, se stává závaznou až v době mezi 4. a 8. stoletím, kdy je již součástí vyznání víry.

 
Limbus patrum  

   Limbus patrum se do topografie křesťanského zásvětí dostal přijetím starého orientálního mýtu o dobytí podstvětí božstvem. Představa, že také Kristus sestoupil do pekla, se stává závaznou až v době mezi 4. a 8. stoletím, kdy je již součástí vyznání víry. Pod jejím dojmem se hledala podoba místa, do něhož Vykupitel po své smrti sestoupil. Velkou roli zde hrálo apokryfní Nikodémovo evangelium (3./5. století). Tato „zpráva očitého svědka“ líčí, jak Kristus rozrazil brány Hádu a nechal spoutat vládce podsvětí. Potom vyvedl z předpeklí Adama, Evu a ostatní spravedlivé Starého zákona. V počátcích reformace se vedly bouřlivé diskuse o tom, zda Kristus při svém sestupu do pekel trpěl sám pekelnými mukami nebo ne.
   V poezii, jakož i v literatuře vizionářské a naučné se limbus patrum objevuje výjimečně. Zato známe spoustu románských i gotických výtvarných zobrazení Kristova sestupu do pekel ve třech dnech po smrti, kde předpeklí otců figuruje. Velikonoční hry je dokonce uvedl y na divadelní scénu. Většinou tam mělo – stejně jako v gotickém výtvarném umění  - podobu lví tlamy, otvíratelné pomocí mechanických zařízení, plivala oheň a hřmělo v ní. Divadelní technika pozdního středověku to jak vidno umožňovala.
   Po prvotním  hříchu museli do této oblasti podsvětí všichni lidé, dokud je Kristus nevykoupil. Všichni, i zcela nevinní, tam byli vydáni na mučení ďáblům. Papež Řehoř Veliky, autorita ve věcech teologie, sice tvrdil, že ti spravedliví mezi „otci“ byli drženi jen v temnotě, bez mučení. Středověk nicméně většinou nerozlišoval mezi mučedníky ve skutečném pekle a v předpeklí. Jednoznačně to vyplývá z formulací textů náboženských her. Z teologického hlediska je limbus prázdný od Kristova sestoupení do pekel a jeho Nanebevstoupení. Přece jen v něm však museli zůstat Jidáš, Anáš, Kaifáš a Herodés, jak spatřil jeden italský vizionář roku 1117.

Limbus puerorum

   Nepoměrně více než o předpeklí otců se věřící zajímali o limbus puerorum (zvaný také zdrobněle limbulus). Je to podsvětní místo, které Bůh určil pro duše nepokřtěných dětí. Pro fantazii lidí bylo mnohem přitažlivější. Představa o přebývání předčasně zesnulých dítek v mukách na onom světě, kde je jim vyhrazeno zvláštní místo, pochází z řecko-římské antiky. Podle římského národního básníka Vergilia slyší hrdina Aeneas v podsvětí „dětský pláč, hlasitý nářek: duše to nemluvňátek jsou v prvnímlimbu plačící: na prahu žití černý zhoubný den jim sladký odepřel život, urvav je od prsů matky, a smrtí je zahalil trpkou.“ Příčinou tohoto utrpení samozřejmě není učení o dědičném hříchu, které bylo antice cizí, nýbrž představa, že nenaplněný osud musí mít své důsledky i na onom světě. Stejně jako dospělí zesnulí, kteří nebyli řádně pochováni, trpí v Hádu bolestmi také ti, kteří zemřeli příliš brzy.
   Jinak je tomu v raně křesťanských apokryfech. Podle Petrovy apokalypsy jsou utracené děti v pekle, kde mají za úkol mučit své matky: V propasti, „do níž stékaly výkaly a hnis týraných, tvoříce jezero, seděly ženy, jimž hnis sahal až k hrdlu, a naproti nim seděly spousty předčasně narozených dětí, které plakaly. A od nich sálaly plameny a zasahovaly ty ženy do očí.“

   Je nanejvýš pozoruhodné, že ani Augustinus, Tomáš Akvinský nebo jiní teologové nebrali slova Kristova o dítkách, jejichž jest království nebeské, stakovou vážností jako třeba jeho podobenství o pekle. Bylo pro ně daleko důležitější dovádět dogmatiku dědičného hříchu a křtu nelítostně až do nejzazších logických důsledků. Otázka, nedostane-li se těmto duším přece jen milosti u Posledního soudu, se občas objevila, nikdy však nebyla zodpovězena.

I duše matek mrtvě narozených dětí je musí následovat

   V lidu bylo dosti rozšířeno mínění, že také matkám mrtvě narozených dětí bude odepřeno dokonalé zření Boha. Církví bylo ovšem odmítnuto jako pověra. Žila dokonce představa, že se tyto děti proměňují v lidem nepřátelské obludy vystřelující chorobné šípy. Podle všeobecně rozšířeného úzu byly pohřbívány na samém kraji hřbitova, téměř nebo zcela mimo posvěcenou půdu. Je zvláštní, že v protikladu k tzv. předpeklí otců nebyl limbus puerorum téměř nikdy zpracováván ve výtvarném umění. Existují samozřejmě vyjímky – Korunování Panny Marie v Enguerrandu Quartonu bavorský retábl duší zemřelých z roku 1488 a jedna italská freska z přibližně téže doby. 
   Kdo má děti, jistě si dokáže sám představit, co museli v důsledku takové nauky vytrpět matky a otcové, jimž zemřely děti dříve, než je stačili pokřtít. Je pochopitelné, že byla dlouho důležitým tématem pro obrazotvornost lidí, a to i v zemích, které od 16. století nepatřily do sféry katolické církve. Pro ty byl směrodatný Tridentský koncil a jeho sessio V ze 17. června 1546. třicátá quaestio rubriky „křest“ v katechismu, který stojí na tomto základě, stanoví jednoznačně: Nepokřtěné děti, ať byli jejich rodiče křesťané či pohané, se zrodily k věčným mukám a zatracení. Ještě ve století dvacátem vychází celá spousta teologických pojednání, která se snaží zmírnit tvrdost tohoto učení, vyhlašovaného za nepochybné. Některé skupiny heretiků v tom byly milostivější. Takoví valdenští věřili, že se sice všechny nekřtěňátka dostanou na temné místo, nebude se jim tam ale dařit dobře ani zle.

Materiál použit z knihy Poslední věci člověka, Nebe, peklo, očistec ve středověku, Peter Dinzelbacher, Vyšehrad, 2004

Limbus puerorum je podsvětní místo, které Bůh určil pro duše nepokřtěných dětí.

QUARTAL MEDIA informuje

ÚKLID+ČIŠTĚNÍKromě čtvrtletníku FUNERAL QUARTAL, jehož vydávání bylo dočasně pozastaveno, vydává Vydavatelství MAC, spol. s r.o., redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA i magazín ÚKLID+ČIŠTĚNÍ, věnovaný problematice profesionálního úklidu a internetový magazín HOBBYSTRANKY.CZ, který na
svých stránkách přináší nejrůznější praktické informace, rady a zajímavosti z oblasti zájmových činností.

Zaregistrujte se a prohlížejte

Zaregistrujte se a využívejte nový, atraktivnější způsob prohlížení elektronické verze magazínu FUNERAL QUARTAL na našem webu.

Zajímavosti - Novinky

ROVNOVÁHA - nový zpravodaj z oblasti hospicové péče

APHPP vydává od dubna 2010 zpravodaj ROVNOVÁHA, který každé 2 měsíce přináší aktuální informace z hospiců v ČR a témata týkající se rozvoje hospicové paliativní péče. Zpravodaj vychází elektronicky, je ke stažení na www.asociacehospicu.cz

Pohřeb a jeho organizace

Vyšla nová verze brožurky Pohřeb a jeho organizace. Jedná se o rozšířené a aktualizované vydání úspěšné příručky pro pozůstalé, kterou vydalo MMR v květnu 2010.

 

FUNERALQ.CZ je internetový portál magazínu FUNERAL QUARTAL, který vychází jako čtvrtletník ve Vydavatelství MAC, spol. s r.o.,
redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA.

Adresa redakce: Na Spojce 968/7, 101 00 Praha 10 - Vršovice.

Tel. +420 226 218 862, fax: +420 226 218 865, e-mail: redakce@funeralq.cz, www.funeralq.cz