B2B MAGAZÍN OBORU POHŘEBNICTVÍ

Spolupracujeme

Kladenské krematorium - první soukromé a ekologické krematorium v ČR

Kladenské krematorium - první soukromé a ekologické krematorium v ČR

Kladno čekalo na krematorium dlouhá léta

   Zatímco krematoria, která jsme navštívili a popsali v prvním a druhém čísle našeho časopisu, tedy pardubické, brněnské či ostravské, svou historií sahají až do dvacátých let minulého století, to kladenské je v porovnání s těmito „kmety“ mladíčkem teprve osmnáctiletým. Do roku 1992 totiž obyvatelé osmdesátitisícového středočeského města na západ od Prahy jezdívali na smuteční obřady před kremacemi svých nejbližších, přátel, kolegů sousedů do pražského Motola.Tam také bývaly ostatky zesnulých Kladeňáků zpopelňovány. Ale nebo také až v Jihlavě! Kladno, jako jednoznačně největší město středních Čech, nepočítáme-li Prahu, pociťovalo už před rokem 1989 stále sílící potřebu disponovat vlastním krematoriem.

„Ještě v časech před listopadovou revolucí město Kladno na místě, kde se dnes nacházíme, rozestavělo areál, který ovšem nebyl dokončen,“ popsal pro náš časopis Funeral Quartal počátky pohřbů žehem v kladenské části Dubí ředitel krematoria Jaroslav Jakouš. „Pak přišla změna společensko-politického systému i vlastnických poměrů v celé zemi. A bylo zřejmé, že samo město už krematorium v Kladně nedostaví. Potřeba krematoria však stále narůstala, a tak přišel čas pro komanditní společnost Tranquilitas Kladno. Ta zdejší areál skutečně dobudovala a krematorium uvedla do provozu. Je třeba podotknout, že se tak tenkrát stalo za menšinové spoluúčasti kladenské radnice.“

   Zkušební provoz kladenského krematoria byl nakonec zahájen na podzim v roce 1992, naplno se pak rozjel v roce 1993. K historii kladenského krematoria patří i letopočet 1996. Tehdy se dosavadní část kotelny změnila v útulnou obřadní síň, která pojme až čtyři desítky smutečních hostů, a také v pohodlné prostory pro pozůstalé, kde čekají na zahájení obřadu před kremací. U začátků krematoria stál také pan Jakouš a to s množstvím zkušeností z různých funkcí v oboru pohřebnictví, v němž pracoval už od roku 1973. Právě proto se i pro nás stal tím nejpovolanějším průvodcem po kladenském krematoriu.

 

Ekologicky neškodný dým nad střechami Kladna

   Už jsme v úvodu naznačili, že právě kladenské krematorium se stalo vůbec prvním ryze soukromým krematoriem v celé České republice. Ale ihned od počátku se stalo také prvním českým krematoriem ekologicky šetrným. 

„Začínalo se tu rovnou se dvěmi ekologickými pecemi od olomoucké firmy TABO, které u nás měly českou premiéru,“ podotýká Jaroslav Jakouš. Tehdy to byla z hlediska technologie spalování lidských ostatků skutečně novinka. Pece jsou vybaveny nikoli filtry, nýbrž přepalovací komorou, která spolehlivě likviduje ekologii zatěžující zplodiny. A tak dým, který vychází komínem nad střechu objektu, je v podstatě „čistý“ a neškodný.

„Dnes už to není nic mimořádného, protože pece od firmy TABO využívá až devadesát krematorií v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale v začátcích to byl nepochybně značný pokrok. A nás těší, že právě Kladnu patří prvenství,“ dodává pan ředitel.

   Dvě ekologické pece, s nimiž tu kdysi začínali, stále plně vyhovují. „Jedeme nonstop čtyřiadvacet hodin denně s jednou pecí. Je-li potřeba, zapálí se i druhá. Provoz pece, která je právě v provozu, trvá asi tak tři měsíce. Pak dojde na údržbu, na drobné opravy ve vyzdívce, v podlaze a podobně. Zapálí se druhá pec a ta funguje zase přibližně čtvrt roku,“ vysvětluje Jaroslav Jakouš.

 

Proč jsou Pražané v Kladně nejčastějšími klienty?

   Když krematorium, umístěné u výpadovky na Buštěhrad a na Prahu, začínalo, pohyboval se měsíční počet kremací zhruba kolem stovky. Dnes je počet pěti až šestinásobně vyšší! O tom, jak výrazně stoupl počet pohřbů žehem, svědčí mimo jiné i skutečnost, že na centrálním kladenském hřbitově byla před nedávnem vybudována další nová kolumbária pro uložení uren. „Je to tak. V současnosti se u nás počet ´spalů´ pohybuje průměrně mezi pěti a šesti stovkami za měsíc,“ přitakává Jaroslav Jakouš. A není divu, vždyť kromě kladenských jsou zdejšími klienty i pohřební služby z Berouna, Rakovníka, Slaného a také z Prahy.

   Právě Pražané jsou v Kladně nejčastějšími zákazníky, což by mohlo vzbudit podiv, připomeneme-li si, že v hlavním městě fungují hned dvě krematoria (Strašnice a Motol). Proč tomu tak je? „Mají pro to dost dobrých důvodů,“ pousmívá se pan ředitel, aniž tuto skutečnost jakkoli blíže rozebírá či komentuje. Ať je tomu jak chce, musí být jistě spokojeni s podmínkami i cenami kladenského krematoria.

 

 Malý ale velmi výkonný kolektiv 

   Trochu komplikovaná se zdá cesta do areálu krematoria, pokud člověk nepřijede autem. Kročehlavská, nejbližší stanice autobusové linky číslo 4 městské hromadné dopravy, je vzdálená asi čtvrthodinu svižné chůze po krajnici hodně frekventované výpadovky.

„Pravda, cesta se zdá nepřístupná, ale na druhou stranu bych podotkl, že převážná většina smutečních obřadů se koná v městské kapli, která je dostupná velmi dobře. Pokud se obřad koná u nás, osvědčila se možnost dohody s dopravním podnikem a zajištění autobusu, který k nám smuteční hosty z města pohodlně dopraví a pak zase odveze zpět,“ vysvětluje pan Jakouš.

   Majitelem a provozovatelem kladenského krematoria je Tranquilitas ČR, s. r. o. Někdejší menšinový podíl kladenské radnice už je uzavřenou kapitolou. Ředitel má ve svém pracovním kolektivu účetní, dispečerku, dva topiče, dva řidiče a uklízečku. Na půl úvazku zde pracuje údržbář a na smlouvu pak řečnice Zuzana Krejčí, panem ředitelem považovaná za špičku v oboru smuteční rétoriky. O dalším rozšíření krematoria se neuvažuje. Není důvod. „Je pravda, že zpočátku, v určitém období po revoluci, si pohřební služby vybíraly, zkoušely, různě licitovaly. Ale dnes už je trh rozdělený. Každé krematorium má de facto ustálenou klientelu a pohřební služby mají svá preferovaná krematoria. Na tom se toho moc nezmění.“ shrnuje současný stav ředitel.

 

 

 pvd

Foto: autor

QUARTAL MEDIA informuje

ÚKLID+ČIŠTĚNÍKromě čtvrtletníku FUNERAL QUARTAL, jehož vydávání bylo dočasně pozastaveno, vydává Vydavatelství MAC, spol. s r.o., redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA i magazín ÚKLID+ČIŠTĚNÍ, věnovaný problematice profesionálního úklidu a internetový magazín HOBBYSTRANKY.CZ, který na
svých stránkách přináší nejrůznější praktické informace, rady a zajímavosti z oblasti zájmových činností.

Zaregistrujte se a prohlížejte

Zaregistrujte se a využívejte nový, atraktivnější způsob prohlížení elektronické verze magazínu FUNERAL QUARTAL na našem webu.

Zajímavosti - Novinky

ROVNOVÁHA - nový zpravodaj z oblasti hospicové péče

APHPP vydává od dubna 2010 zpravodaj ROVNOVÁHA, který každé 2 měsíce přináší aktuální informace z hospiců v ČR a témata týkající se rozvoje hospicové paliativní péče. Zpravodaj vychází elektronicky, je ke stažení na www.asociacehospicu.cz

Pohřeb a jeho organizace

Vyšla nová verze brožurky Pohřeb a jeho organizace. Jedná se o rozšířené a aktualizované vydání úspěšné příručky pro pozůstalé, kterou vydalo MMR v květnu 2010.

 

FUNERALQ.CZ je internetový portál magazínu FUNERAL QUARTAL, který vychází jako čtvrtletník ve Vydavatelství MAC, spol. s r.o.,
redakce oborových časopisů QUARTAL MEDIA.

Adresa redakce: Na Spojce 968/7, 101 00 Praha 10 - Vršovice.

Tel. +420 226 218 862, fax: +420 226 218 865, e-mail: redakce@funeralq.cz, www.funeralq.cz