Důležitou součástí hřbitovů je doprovodná zeleň. Svým použitím navozuje klidnou atmosféru, důstojnost a pietu celého hřbitovního prostředí.

Zajímavý článek na toto téma připravila Ing. Olga Fojtíková ze Střední školy zahradnické a zemědělské Antonína Emanuela Komerse v Děčíně – Libverdě.

Starší hřbitovy jsou typické velkým seskupením jednotlivých hrobů, píše Olga Fojtíková. To způsobuje omezení v použití dřevin v kompozici. Dříve středem hřbitova vedla hlavní alej vysokých listnatých stromů a jednotlivá oddělení se rozdělovala pomocí živých plotů ze stálezelených keřů či jehličnatých dřevin. Díky tomu, že hroby byly v těsné blízkosti, se dál nemohly používat dřeviny středního patra, ať už kvetoucí listnaté keře nebo jehličnany.

Mluvíme-li o dřevinách používaných na hřbitovech, potom nesmíme zapomenout na žádnou ze skupin.

Vysoké patro tvoří základní kostru sadovnické kompozice hřbitova a navazuje na okolní prostředí. Tyto dřeviny musí být dlouhověké a statné. Nejčastěji se používají duby, buky, javory a lípy.

Jehličnaté dřeviny plní svou funkci zejména v zimě, kdy jsou jediným prvkem pro oživení.

Listnaté dřeviny prosvětlují celý prostor a po celou dobu vegetace se mění, od rašení, přes kvetení až po vybarvení listí na podzim. Nehledě na to, že listnaté dřeviny jsou celkově zajímavější svým habitem i v bezlistém stavu.

Velmi důležitou skupinu tvoří keře (např. bobkovišeň, mahonie, zimolez apod.), které oddělují jednotlivá oddělení od sebe. Důležité jsou ale i nízké dřeviny, které se vysazují do bezprostřední blízkosti hrobů, neruší-li to sadovnickou kompozici hřbitova.

Dnešním světovým trendem úpravy hrobů je použití půdopokryvných stálezelených a jehličnatých dřevin, které nepřevyšují 10 – 20 cm. Tvoří souvislý zapojený půdní kryt. Jejich výhodou je, že se dají velmi dobře tvarovat. A květiny jsou pouze barevným nebo sezónním doplňkem.

Podíváme-li se za hranice naší republiky a navštívíme-li tamní hřbitovy, narazíme na zajímavý způsob osázení hrobů. Důležité je už to, že u hrobů se výrazně omezuje podíl kamene a zvýšených obrub. Hroby jsou situovány v úrovni terénu a plošně vymezeny nevystupující obrubou. Upouští od soch a plastik.

Celé znění článku Olgy Fojtíkové najdete v tištěné verzi čtvrtletníku Funeral Quartal – konkrétně v jeho letošním prvním čísle, které vyšlo 31. března.

-pvd-