Pomalu, ale jistě se v ČR rozvíjí obor balzamace a konzervace lidských pozůstatků zemřelých (LPZ). Blížíme se 100 procentům pitvaných LPZ. Pochopitelně převládají pitvy provedené u zemřelých v nemocnicích na ústavech či odděleních patologie nemocnic, pitvy LPZ provedené na ústavech či odděleních soudního lékařství v případech, kdy osoby zemřely mimo zdravotnická zařízení a v některých případech přesně stanovených vyhláškou č. 19/1988 Sb., a pitvy nařízené orgány činnými v trestním řízení podle § 115 tr. řádu.

Tak zní úvod článku, který pro tištěnou verzi čtvrtletníku Funeral Quartal napsal odborník na slovo vzatý – balzamovač Dr. Petr Rambousek (petr.rambousek@pohrebni-auriga.cz).

V článku dále uvádí: „Problematičnost provádění pitev z hlediska pohřebních služeb balzamace a konzervace spočívá v tom, že po jejich provedení jsou LPZ ve většině případů zdevastovány pitevními laboranty či lékaři. Mnohdy zcela zbytečně, protože provedení pitvy takové brutální zásahy do LPZ nevyžaduje. Jedná se například o řezy až do obličejové části hlavy (brady), špatně zašité měkké části lebky po jejím otevření, špatně zašité a prosakující až vytékající sutury na trupu či jinde. Nechci zacházet do podrobností, není to třeba, aby se i na problém etiky na straně zdravotnických zařízení upozornilo. Musím současně uvést, že jsou pracoviště, kde jsou na tom LPZ lépe, ale bohužel ve většině, na některých pracovištích téměř vše, není správné a dobré. Argumenty, že nejsou kvalitní pracovníci či peníze, nejsou snad vůbec příhodné. Naši ´pitevníci ale vůbec nemyslí na thanatopraktiky – balzamovače (jsou v ČR pouze dva), ani na pozůstalé, kteří chtějí své zesnulé vidět. Musím konstatovat, že stav v ČR je, mírně řečeno, velice neuspokojivý."

V čem je problém? Odpověď na tuto otázku najdete v plném znění článku Petra Rambouska nadepsaného Vybrané problémy při balzamaci zemřelých po provedené pitvě, který vyjde v tištěné podobě magazínu Funeral Quartal, konkrétně v jeho čísle 3, dne 27. září.

Zpracoval - pvd